Martin Hrdý

Martin Hrdý

Manažer v oddělení služeb pro pojišťovnictví, PwC ČR

PwC zpracovala studii největších rizik českého pojišťovnictví. Můžete stručně vysvětlit jaká hlavní rizika trh ohrožují a jakým způsobem a srovnat situaci u nás se zahraničím?

 

Řízená akceptace rizik třetích stran je základem pojišťovnictví. Pojišťovny samotné jsou však samy vystaveny řadě dalších rizik, se kterými si musí poradit. V nedávné době proběhl průzkum mezi vybranými odborníky z oblasti pojišťovnictví s cílem identifikovat rizika, která jsou pro odvětví považována za nejkritičtější. Průzkum proběhl na mezinárodní úrovni, výsledky jsou k dispozici jak pro globální studii, tak samostatně pro Českou republiku.

Mezinárodnímu žebříčku rizik vévodí regulace a dostupnost kapitálu. Obě rizika jsou vzájemně propojená a zřejmě souvisí s novým regulatorním rámcem Solventnost II, který nastavuje nová pravidla pro kapitálové požadavky pojišťoven. Přestože cílem tohoto rámce je kapitálové požadavky racionalizovat, v některých případech může dojít ke kapitálové nedostatečnosti. Z toho má přirozeně řada světových pojišťoven obavy, neboť existující nejistota může do budoucna ovlivnit jejich stávající podnikání a plánovaná strategická rozhodnutí. Mezi další rizika vnímaná zahraničními kolegy patří makroekonomické trendy, zejména pak dopady nedávné finanční krize a samozřejmě i možné důsledky stávající dluhové krize. Otazníky se objevují okolo očekávané výnosnosti investic. Pátým nejvýznamnějším rizikem majícím dopad na sektor pojišťovnictví ve světě jsou přírodní katastrofy.

V České republice je situace odlišná. Naše pojišťovny vidí nejvýznamnější riziko v distribučních kanálech a v praktikách uzavírání pojistných smluv. Problémem je nejenom výše provizních sazeb, ale zejména časté přepojišťování existujících životních smluv ze strany některých zprostředkovatelů, kteří raději než zájmy svých klientů často sledují maximalizaci svých provizních příjmů. Na dalších místech žebříčku nejvýznamnějších rizik vnímaných českými pojistiteli se umístily klimatické změny, přírodní katastrofy a komplexní finanční nástroje. Zatímco klimatické změny a přírodní katastrofy zřejmě souvisejí s velmi často se opakujícími povodněmi v České republice, riziko komplexních finančních nástrojů pravděpodobně souvisí s nedůvěrou k finančním instrumentům, které byly v nedávné době neadekvátně oceněny. Nejspíš ještě chvíli potrvá, než k jejich novým oceněním pojmou čeští odborníci více důvěry.

Rozdíly mezi tím, jak vnímají rizika čeští a mezinárodní pojistitelé, jsou do jisté míry dány českými specifiky. Problémy s očekávanými změnami regulace kapitálu nepociťují naše pojišťovny tak zásadně jako pojišťovny ve světě. Důvodem může být i to, že naše pojišťovny jsou tradičně dobře kapitálově vybaveny a že projekty implementace Solventnosti II jsou zpravidla koordinovány mateřskými společnostmi, které sídlí mimo Českou republiku.Naopak ve světě nejsou vnímány tak zásadně problémy s distribučními sítěmi. To lze interpretovat vyšší vyspělostí některých zahraničních pojistných trhů. Zejména pak problémy s přepojišťováním smluv se zdají být specifikou nemocí českého pojistného trhu.

Negativní makroekonomické trendy jsou mnohem více vnímány světovými pojistiteli, než je tomu u nás. Vysvětlením je zřejmě skutečnost, že Česká republika byla finanční krizí postižena velmi málo a nedošlo zde k zásadní vlně bankrotů, jako tomu bylo v jiných zemích.

Kromě rizik, která jsou v popředí zájmu, je zajímavé sledovat rizika, jejichž význam aktéři pojistného trhu (v České republice i ve světě) považují za marginální. Patří mezi ně poněkud překvapivě např. riziko terorismu. Příčinou je zřejmě časté zařazení teroristických rizik mezi výluky pojistných plnění. Pojistné krytí v případě terorismu je však stále častější a ani vystavení tomuto riziku v souvislosti s technologickým pokrokem pravděpodobně neklesá. Podobně je tomu i v případě obav z podvodů, což je opět zarážející, zejména vezmeme-li v úvahu odhady relativního objemu pojistných podvodů v neživotním pojištění. Rizika spojená s fůzemi a s vývojem nových produktů nejsou považována za významná. Stejně je tomu tak i v případě rizik emise a kontaminace, která jsou podle pojistného trhu pod kontrolou. Pohled na rizika očima českých pojistitelů je odlišný od jejich zahraničních kolegů. Rozdíly jsou do značné míry způsobeny specifiky našeho pojistného trhu. Zřejmě až budoucnost ukáže, zda některá rizika nebyla neprávem podceněna.