Intermap Technologies chystá v letošním roce aktualizaci doposud užívaných povodňových map. Jaký byl jejich dosavadní přínos a jaké hlavní trendy ovlivnily novou datovou sadu? Jaké dopady bude mít aktualizace na provozy pojišťoven?

Výhody pro risk management pojišťoven a jejich výpočty akumulace škod jsou zřejmé. Čím detailnější je klasifikace rizikové zóny, tím přesnější je předvídatelný rozdíl mezi úplným zničením majetku a mezi škodou zcela nepatrnou. V minulosti měly celostátní modely nebezpečí povodně běžně rozlišení 50 metrů; dnes jsou pojišťovnám přístupné modely s rozlišením 5-10 metrů. Mezi nové trendy patří například modelování s vysokým rozlišením, jež je nutné pro porozumění riziku povodní způsobených přívalovými dešti (pluviální resp. dešťové povodně). Nedávné události, jak ve Spojeném království (povodně v červnu-červenci 2007), tak v kontinentální Evropě (povodně 2009 ve střední Evropě), zdůraznily důležitost pluviálních škod v průběhu velkých srážkových epizod, které mohou znamenat až 50 procent celkových škod na pojištěném majetku. Státní Agentura životního prostředí Spojeného království odhaduje, že přibližně 3,8 milionu britských nemovitostí je v nebezpečí dešťové povodně, zatímco jen 2,8 milionu jich je vystaveno nebezpečí říční povodně. Tyto nemovitosti nemohou být identifikovány za použití tradičních modelovacích metod pro říční povodně. Pro modelování detailů spojených s dešťovými povodněmi není možné efektivně využít starší málo podrobné (horizontální rozlišení>20m) digitální modely terénu. Podobné vývojové trendy v modelování nabízejí pojišťovnám a správě státu schopnost upisovat a řídit povodňové riziko na úrovni dosud nedostupné přesnosti a povedou ke zvýšení věrohodnosti povodňových modelů v celé Evropě a jinde ve světě. Škody způsobené povodněmi v následujících letech pravděpodobně porostou. Bude to způsobeno kombinací faktorů jako rostoucí hodnota nemovitostí, intenzivnější výstavba v nivách řek, i důsledky klimatických změn, jež se budou projevovat zejména zvýšenou turbulencí v atmosféře, a tedy častějšími pluviálními povodněmi. Nová řešení s vysokým rozlišením eliminují nedůvěru v modely s hrubým rozlišením odhadujícími možné povodňové škody s malou přesností; snížení neurčitosti znamená, že pojišťovny budou schopny s důvěrou řídit rostoucí expozici.

Jaké jsou přínosy a využití rizikových zón v pojišťovnách v ČR a ve světě? Hodnocení přínosů a pohled na aktuální vývoj této problematiky ve světě nám pomůže dokreslit informace PhDr. Michaela Neuwirtha, ředitele úseku pojištění majetku a odpovědnosti Kooperativa pojišťovny, který k tomuto tématu podotýká: „Je tomu již osm let, co má české pojišťovnictví v geografickém informačním systému a povodňových rizikových zónách k dispozici spolehlivý a účinný nástroj pro kvalifikovaný úpis pojištění majetku. Není pochyb, že se za tu dobu tento systém velmi dobře osvědčil a při sjednávání pojištění proti povodním prokázal svou užitečnost. Bleskové záplavy z minulých dvou let nás však postavily před novou situaci. Dnes nás ohrožují poněkud jiné přírodní živly než před deseti lety. Z části se změnil i terénní reliéf naší krajiny. Přibyla nová zástavba a liniové stavby včetně některých protipovodňových opatření. Vedle toho se významně zdokonalily metody modelace povodňových zón, hloubek záplav a mapování srážkových přívalů. Oproti novějším systémům např. v Rakousku či v Itálii je český systém povodňových rizikových zón již částečně zastaralý. Proto je na místě vážně se zabývat jeho zásadní inovací. Jen tak budeme schopni nadále čelit náročným výzvám, které před nás pojištění přírodních katastrof v době klimatických změn staví."

Čím se vyznačuje nový digitální model? Vzhledem ke zkušenosti pojišťoven z minulých povodní, kdy určitá část evidovaných škod byla umístěna mimo říční záplavové oblasti, je využití informací o povodních způsobených přívalovými dešti klíčové. V případě intenzivních srážek může totiž docházet ke kombinaci dešťové a říční povodně, případně v některých oblastech jenom k dešťové povodni. Mapy rizikových zón říční povodně tak, jak je známe a jak jsou používány pojišťovnami, ze své podstaty nedokáží dešťové povodně zmapovat. Právě intenzivní diskuze, kterou vedou členské pojišťovny ČAP s odborníky, ať už ze společnosti Intermap, nebo z modelářských firem jako JBA, směřuje k rozšíření stávající mapy rizikových zón o mapu dešťové (pluviální) povodně spolu s detailní mapou hloubek. Mapa maximálních hloubek má zásadní přínos pro modelování očekávaných škod, protože historicky je známo, že hloubka zaplavení daného objektu úzce koreluje s celkovou škodou, jež povodeň způsobí. Pro aktualizaci rizikových zón říční povodně pro celé území ČR je využíváno nového digitálního modelu terénu NEXTMap® Europe pro Českou republiku. Tento 3D model je základní vstupní informací, která je využita pro modelování povodňových zón. Vlastní modelování, jež se skládá z automatické a manuální části, vymezuje oblasti rozlivu vody a současně vytváří detailní mapu hloubek zaplavení pro každou takto vymezenou zónu. Právě mapa hloubek je zásadním přínosem aktualizované verze produktu, neboť v současně používané verzi je dostupná pouze pro vybrané lokality.

Jak se tedy liší aktuální datová sada od předchozí? Zkušenosti, které společnost Intermap získala během vývoje rizikových zón od roku 1997, byly využity a přispěly k vytvoření datové sady – RZ 2011, která plynule navazuje na dosud užívané informace a přináší jejich zkvalitnění a zpřesnění. Kvůli vytváření detailní mapy dešťové povodně (pluvial flooding) byli k projektu přizvání i experti ze společnosti JBA Consulting – z Velké Británie, jež mají dlouholetou zkušenost v modelování povodní ve Spojeném království i jinde ve světě.Při srovnání map rizikových zón z roku 2005 a 2011si můžeme povšimnout několika rozdílů. V první řadě můžeme vidět mnohem více detailů a lepší soulad mezi skutečným terénem a RZ 2011. Je to dáno především vyšším rozlišením a přesností použitého digitálního modelu terénu. Druhým významným rozdílem je velikost (rozsah) zón s kratší periodou návratu – 20 let, 50 let. Při srovnání rozsahu rizikových zón z let 2005 a 2011, lze vypozorovat trend, že zóna odpovídající periodě návratu (RTP) 20 let se podstatně rozrostla, a to až na úroveň původní zóny 50 let. S ní se zvětšil i rozsah další větší zóny, tj. zóny s RTP 50 let. Naopak zóny s větší extremitou (100 až 500 let) se mírně zmenšily. Tento výsledek je podpořen i tím, že jsme častěji svědky intenzívních lokálních povodní, a proto je tedy využitý model konzervativnější s ohledem na možný rozliv vody z říčních koryt. V případě pojištění majetku za použití RZ 2011 můžeme laicky shrnout rozdíl oproti původní verzi RZ 2005 do konstatování, že „celkový počet míst pojištění ohrožených povodní by měl mírně klesnout, za současného přesunu některých lokalit do rizikovější zóny obzvláště pak z RTP 50 do RTP 20“.Informace o dešťové povodni dosud nebyla používána v rámci úpisu rizik a projeví se hodnocením některých oblastí jako „ohrožené dešťovou povodní“, i v případech, kdy dosud nebyly považovány za rizikové. Vzhledem k tomu, že tato informace nebyla dosud využívána, bude nezbytné nejdříve navrhnout způsob, jakým bude informace o dešťové povodni do pojistných produktů zakomponována.

Jaké jsou očekávané dopady aktualizace na provoz pojišťoven? Využití všech tří komponent – mapy rizikových zón říční povodně, mapy hloubek a mapy rizikových zón dešťových povodní umožní reálnější nastavení pojistných podmínek v případě pojištění majetku. Kromě přímého dopadu na schopnost pojišťovny lépe se připravit na možnou povodňovou kalamitu a schopnost vyplatit pojistné plnění zasaženým klientům, mají tyto informace přínos také v oblasti vývoje nových pojistných produktů. Tím se dostáváme k zákazníkovi, tedy majiteli pojištěné nemovitosti, který bude mít možnost volby pojistného produktu, který pokrývá jeho potřeby. Osobně jsem velmi nakloněn tomuto komplexnímu přístupu hodnocení pojistného nebezpečí a věřím, že Česká republika bude tímto krokem udržovat svoji pozici na špici současného vývoje v této oblasti ve světě.