JUDr. Irena Třešňáková

JUDr. Irena Třešňáková

Předsedkyně představenstva, DEKRA Claims Services CZ a.s.

Nová lyžařská sezóna byla odstartována a čeští turisté se s nadšením vydávají na své zimní dovolené. Co by měli vědět o pojištění odpovědnosti a proč?

 

Nemalé škody na majetku a zdraví nevznikají jen na silnicích, ale i na sjezdovkách, a zatímco pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pro motoristu ze zákona povinné, s případnou kolizí na sjezdovce a jejími následky si naši turisté, vyjíždějící za zimními sporty často hlavu nelámou. Neuvědomují, jak vysoká může být náhrada škody, kterou po nich bude někdo požadovat, netuší, jak vysoko se mohou pohybovat náklady na ošetření zranění nebo jaké částky mohou představovat trvalé následky poškozené strany. 

Všichni, kteří vyráží se svými lyžemi za hranice, by si měli sjednat kvalitní cestovní pojištění. To by mělo mít dostatečně vysoké limity pojistného plnění jak na vlastní újmu, tak na tu, kterou mohou způsobit cizí osobě. Pokud totiž nebude mít lyžař sjednané pojištění odpovědnosti, může se z dovolené vrátit s doživotním dluhem, protože náklady na škody na majetku a na zdraví se mohou vyšplhat do několika desítek miliónů. 

Ukázkovým příkladem je pojistná událost českého lyžaře, který v Itálii objížděl lyžaře stojícího na sjezdovce. Nevyhnul se mu v dostatečně bezpečné vzdálenosti, dalo by se říci, že o něj jen lehce zavadil. Nešlo zde bezohlednou jízdu, pouze o špatný odhad situace a vzdálenosti. Podle zavedených pravidel FIS (Federace sjezdového lyžování) je však odpovědnost plně na straně českého lyžaře. Italský lyžař, starší pán, upadl a zranil si koleno. Více než roční neúspěšné léčení vyústilo v nutnost kloubní protézy kolene. Celková a zatím zdaleka ne uzavřená škoda činí v tuto chvíli již 200 000 €.

Vzniku kolize mohou lyžaři předejít tím, že budou znát i dodržovat desatero pravidel FIS (Federace sjezdového lyžování), která určují pravidla chování na sjezdové trati a která jsou všeobecně uznávaná ve všech alpských zemích. Nejde sice o zákon, ovšem při šetření, která strana je viníkem nehody, hrají tato pravidla zásadní roli, a každý by se s nimi měl seznámit. Důležité je především pravidlo 2, které se týká přizpůsobení rychlosti a stylu jízdy schopnostem, terénu trati a hustotě provozu. Pravidlo 3 ukládá povinnost vyhnout se všem lyžařům před námi a níže na svahu aniž by byli jakkoliv ohroženi nebo omezeni ve volném pohybu a pravidlo 4 definuje bezpečné předjíždění. Není totiž například pravda, jak se mnoho lidí domnívá, že přednost má lyžař přijíždějící zprava.

Ani samotné dodržování desatera pravidel FIS nám však nezaručí, že se nestaneme na horách účastníky nehody. Máme-li pojištění odpovědnosti za škody a dojde-li ke střetu, pojišťovna za nás vše vyřídí. K tomu, aby vše hladce proběhlo, je třeba shromáždit pro pojišťovnu co nejpodrobnější dokumentaci, včetně kontaktů na svědky nehody a jejich podpisů. Pojištění odpovědnosti za škody se nevztahuje na trestní odpovědnost, tudíž udělené pokuty nebo jiné finanční tresty, náklady na vlastního obhájce a případně i náklady soudního řízení jdou na vrub obviněného. V takové situaci může pomoci pojištění právní ochrany, kdy pojišťovna zajistí obhájce a uhradí jeho honorář.

Pojištění právní ochrany je však velmi důležité i v jiném směru. Vše, co bylo uvedeno o právech poškozeného na náhradu škody, samozřejmě platí i pro české lyžaře nebo snowboardisty. 

Skutečnost, že Češi málokdy tohoto práva využívají, lze sice částečně přičíst již zmíněnému „sportovnímu“ přístupu k nehodám, hlavním důvodem je ale to, že si v takové situaci neví rady na koho se obrátit, jak postupovat, jak se vypořádat s neznalostí jazyka. Nevědí, kolik bude třeba zaplatit předem a o kolik peněz přijdou, pokud nebudou mít úspěch. Pojistitel právní ochrany zajistí odborné vymáhání nároku a uhradí veškeré náklady s tím spojené, což nebývá vždy snadné.

Rozhodně by se nikdo neměl nechat uchlácholit na sjezdovce ujišťováním zraněného, jeho přátel, svědků nebo i policie, že všechno je v pořádku, že se nic nestalo, že za nic nemůžete a podobně. V 95 % případů lze totiž počítat s nepříjemným překvapením v podobě nároku na náhradu škody nebo dokonce i soudní žaloby v občanskoprávní nebo trestní věci.