V návaznosti na zveřejnění aplikace „Povodňových map“ zaznamenáváme velký zájem uživatelů a to nejen o samotnou službu. Veřejnost zajímá historie celého projektu, principy i technické parametry. Můžete Vaši aplikaci uživatelům představit trochu detailněji?

Prvním popudem pro vznik povodňových map byly záplavy na Moravě v roce 1997. Jednalo se v té době o bezprecedentní pojistné škody v moderní historii českého pojišťovnictví a pojišťovny, bez detailní znalosti potenciálních škod ve svých portfoliích, potřebovaly nástroj na správu povodňových rizik. V té době společnost MultiMedia Computer, předchůdce Intermap Technologies, s.r.o., vytvořila první produkt – mapu rizikových území záplav na základě zkušeností z povodně v roce 1997. Po druhé extrémní povodni v Čechách v roce 2002 se ukázala potřeba přistoupit k řízení rizika aktivněji a pojišťovny začaly využívat v managementu přírodních rizik také nástroje GIS (Geografický informační systém). Mapy byly na základě zkušeností z povodní v roce 2002 rozšířeny o další riziková území a dnes představují detailní a propracovanou informační vrstvu, obohacenou již i o historické povodňové rozlivy. Rizikové zóny byly vytvořeny na základě digitálního modelu terénu, státních základních a topografických map, digitálních plánů měst a v neposlední řadě také sběrem informací v terénu. Zpřesňovány byly pomocí map hloubek zaplavení vytvořených v době povodní, map využití půdy atd. Celý proces tvorby je složen z automatického modelování rizikových zón a časově velmi náročné manuální revize simulovaných výsledků a výsledný model využívá dnes již celý český pojistný trh. Jedná se o jeden z nejpokročilejších systémů na správu rizika povodně v Evropě pro účely pojišťovnictví. Pro zajímavost, v současné době disponují podobně přesným nástrojem jen trhy v Rakousku, Německu, ve Velké Británii a na Slovensku. 

Na určení povodňové zóny mají vliv zejména charakteristiky terénu – velikost sběrného území nejbližší toku nad uvažovaným místem, mohutnost nejbližšího toku, vzdálenost a převýšení vůči toku, chování průtoku vody v jednotlivých vodoměrných stanicích v čase a v prostoru, umístění trvalých protipovodňových zábran.

Systém je průběžně aktualizován a doplňován o nové mapové podklady a datové údaje tak, aby byl v souladu s informacemi používanými členskými pojišťovnami ČAP. V nové, v současné době připravované verzi modelu rizikových zón záplav, bude aplikován nový digitální model terénu - NEXTMap® Europe – Czech Republic, který mimo zpřesnění, umožní modelování také záplav způsobených přívalovými dešti.

Možnost využití informace o rizikovosti konkrétního místa je široká. Kromě pojišťoven, které ji využívají při příjmu rizika pro stanovení pojistných limitů a zejména pro stanovení pojistných sazeb, najde i další uplatnění: u soukromých osob při rozhodování o koupi či stavbě nemovitosti, u realitních kanceláří a developerských firem, u průmyslových podniků - nejen při plánování dalšího rozvoje podniku pro řízení rizika povodně (pojistit a jak versus chránit a jak), ale zejména pro stanovení ekonomicky odůvodnitelných preventivních opatření vedoucích k minimalizaci škod v případě povodně, jakož i ve veřejném sektoru, např. u obcí a krajských úřadů při tvorbě ekonomicky zdravého územního plánu.