Jakým způsobem může ovlivnit předpokládaná klimatická změna katastrofické škody v oblasti majetkového pojištění?

O klimatických změnách se v posledních letech hovoří zejména v souvislosti s emisemi takzvaných skleníkových plynů do atmosféry a možným vlivem lidské činnosti na klimatický systém. V odborných kruzích probíhá diskuse o tom, do jaké míry mohou lidské aktivity klimatický systém ovlivnit a zda jsou tyto změny přirozené. Bez ohledu na příčinu těchto změn je adaptace společnosti na klimatické změny velkou výzvou 21. století. Pojistný sektor může v tomto procesu sehrát významnou roli.

Celkově je velmi pravděpodobný nárůst pojistných škod souvisejících s extrémními meteorologickými jevy v dlouhodobém horizontu klimatických změn. Projevy těchto změn se dají pozorovat už nyní, například v průběhu 20. století vzrostla podle zprávy IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) globální přízemní teplota vzduchu o 0.74 °C. Kromě toho v mnohých oblastech vzrostl počet přívalových srážek, a to dokonce i v takových místech, kde průměrné srážkové úhrny klesaly. Globální cirkulační modely používané k předpovědi budoucího klimatu se poměrně dobře shodují v předpovědi trendů jednotlivých klimatických prvků. Nicméně samotný trend oteplování není pro pojistný sektor zvlášť podstatný, a to díky schopnosti adaptace lidské činnosti na určitý rozsah kolísání atmosférických parametrů. Jsou to právě jevy mimo obvyklá měřítka chodu místního klimatu, které způsobují neočekávané škody. Na tomto místě je třeba rovněž podotknout, že globální cirkulační modely předpovídají extrémy s velkou nejistotou.

Zpráva IPCC předpokládá, že se průměrná globální přízemní teplota vzduchu zvýší do konce století o 2 °C; pro Evropu bude pravděpodobně tento nárůst ještě větší. Důsledkem tohoto nárůstu bude celková změna vzdušné cirkulace nad Evropou. Očekává se, že dojde k posunu atlantické cyklonální aktivity směrem na sever a frekvence zimních vichřic způsobujících škody na kontinentu poklesne. Zároveň se však dá předpokládat, že rychlost větru (a tedy i potenciální škody) bude v průběhu těchto událostí vyšší. Důsledkem toho je, že při teplotě o 2 °C vyšší dokáže atmosféra udržet až o 11 % více vodní páry a atmosférické procesy jsou proto mnohem dynamičtější.

Ve střední Evropě nárůst teploty vzduchu způsobí delší a výraznější období sucha v letním období, nicméně výrazně zvýšená schopnost atmosféry udržet vodní páru bude mít za následek větší srážkové úhrny v přívalových deštích a dramatičtější průběh následných povodní. V zimě se očekává mírný nárůst úhrnu srážek, což ovlivní zásobu sněhu na horách. Zároveň bude kvůli zvýšení teploty padat více zimních srážek ve formě deště a pravděpodobně se zvýší riziko jarních povodní.

Podle interních údajů Analytické sekce společnosti Aon Benfield tvoří v posledních několika letech škody na majetku v České republice způsobené lokálními letními bouřkami (včetně krup) přibližně 40 – 50 % z celkových škod způsobených větrem. Zvýšená dynamika procesů v atmosféře zřejmě způsobí nárůst tohoto poměru ve prospěch letních událostí, uvážíme-li zároveň pokles frekvence zimních vichříc ovlivňujících evropský kontinent.